Made like a gun !

Made like a gun!





7 cute and dainty Indian actresses

7 cute and dainty Indian actresses:


Here is a list of some of cutest Indian Bollywood actresses (Not in any particular order) as I think. The criteria I look for are:

  • Cuteness
  • Dainty look
  • Smile
  • Soberness and adaption to hot-n-sexy roles
  • Duration of impact
  • Ones expectation about the look of his girlfriend or wife



Sonali Bendre

Undoubtedly the first name came to my mind when started preparing this list. Her performance in Sarfarosh was unforgettable. What an enriching beauty she has !


Amruta Rao

Many years after Sonali, she was the first to impress me as cute actress. However she lost her track where she started with Ishq-vishq. Dual minded progress, as far as the appearance and exposure is concerned, she could never reach the top is the sad part. 







Ileana_D'Cruz

A new sensation to Bollywood who share her first name from Greek mythology - meaning Helen of troy ! And undoubtedly, her beauty does the justice. 



Maushami Chaterjee

I like her specially because of her smile and the teeth ! The song 'Rimzhim gire saawan...' with Amitabh is all time romantic song. I saw its  a perfect couple for the family movies.






Deepika Padukone

'Om Shanti Om' was a dream debut film for any actress. Deepika is lucky to be in Shahrukh camp. Her attitude, physique and smile are the highlights. Though gave hit films with Shahrukh, to me she looks best with Ranbir Kapoor on screen.

Sayara Bano

Naughty girl with energetic face that appeared in films such as Padosan, Jungalee, Jhuk Gaya aasman etc. Squarish face, delightful smile and those black eyes together makes a place for her in the list.



Ayesha Zulka

Who can forget the legendary song of Indian cinema - Pehla Nasha ... Ayesha, may because of her normal looks and the song !






Readers can suggest few more names to the list, if I have missed somebody :-)




Self portraits

Self portraits


Photographer is always busy taking photos of others, may it be nature or people. Probable reason behind this might be shyness or photographer thinks nobody else can shoot better than him/her :-) Also one might be considering himself not be as photogenic as the other fellow he/she has shot. Anyways, I thought to shoot self portraits. I never had good photos of mine, even when it was a professional shooting it.

These indoor self portraits taken with Nikon D7000 and Nikkor 105 mm VR IF-ED lens. Single light source - a Nikon flash gun SB-900 was used, placed on right side. Reflector was used on the other side. I always shoot in RAW because of some obvious reasons. Little bit PS is used, specially t remove some black spots from the face.

Please let me know which is the best :-) ( Yes, I am bit narcissist)  ;-)






PhotoQuote: Look deep into nature


Thursday Challenge:  "LEAVES" (Trees, plants and leaves of autumn colours just simply green,...)


Vivid Konkan - II

कोकणाच सौंदर्य आहे तेथील मातीत, तेथील निसर्गात, तेथील माणसात. उतरत्या छपरांची, लाल दगडांची  कौलारू घर, बाजूला लहानशी शेती , हौसे पोटी लावलेली काही फुलझाड असं एकंदर कोणत्याही खेड्यातील चित्र . पावसाळया पुरतं सर्व बदलतं, बहुतेक करून वातावरणामुळे किंवा कदाचित घरी येऊ घातलेल्या सुबत्तेच्या चाहुलीमुळे.  दिवसभर कष्ट करून निवांत वेळ मिळतो तो संध्याकाळी. संध्याकाळ  झाल्यावर सर्व काही शांत शांत.  

आडगावमध्ये दूरदर्शन पोचलाय, पण अजून गरज बनलेलं नाहीयेय. म्हातारे कोतारे टीव्ही बघतात, पण त्यातलं त्यांना काही कळत नसत. लक्ष्या - अशोक सराफ सारखी काही नावं सोडली तर बाकी सगळी त्यांच्यासाठी केवळ माणसं.  नाटकावर मात्र अतिशय प्रेम. अजूनही गावातल्या माणसांनी मिळून वर्षाकाठी एक तरी नाटक बसवलं जातं, केवळ या प्रेमापोटी. नटी  मात्र बाहेरची असते, कारण गावात मिळत नाही म्हणून. ती इम्पोर्ट केली जाते मुंबईवरून, आणि त्या नटीला बघायलाच गर्दी जास्त. इतर पात्रांनी काम कसं वाईट केलं यावर जास्त चर्चा घडेल, पण नटी बद्दल सहसा कुणी बोललेलं मला आठवत नाही. बोललेच तर त्यात पैसे फुकट गेल्याचा पश्चात्ताप.

A still from Dashavatar (Photocredit: G M Kale)
सिंधुदुर्गात सुद्धा नाटक परंपरा आहे, तिथे प्राधान्य आहे ते दशावताराला. बापडेच बायांच काम करत असल्याने तिथे काही प्रश्नच नाही. हि दशावताराची नाटकं होतात एखाद्या 'कुणग्यात' (शेत लावला जाणारा चौकोन ), एखाद्या उतरंड असलेल्या शेतात. साध्याश्या बांधलेल्या स्टेजवर रात्री दहाच्या सुमारास नांदीने सुरु झालेला प्रयोग सकाळी संधी प्रकाश पडला की आवरता घेतला जातो. लहानपणी बघितलेली नाटकं आठवत नाहीत, पण अनुषन्गान घडलेल्या आठवणी मात्र तशाच आहेत. असो , विषयांतर खूप झाल :-)



A male playing female character in the Dashaavataar (Photocredit: G M Kale)

'चाफ़ेड ' गावात रपेट मारायला गेल्यावर मधेच पावसाची रिमझिम सुरु झाली. माझी मला काळजी नसली तरी कॅमेराची नक्कीच होती. तेथील जवळच्याच एका शेडमध्ये घुसलो. तिथून कोकणातला पाउस डोळे भरून पाहला व चित्रबद्ध केला. लोक म्हणतात फोटो घेण्यापेक्षा डोळे भरून पहा. कॅमेरा हातात असेल तर समोर फक्त बघत रहाणं मला मुळीच जमत नाही. दोन मिनिटं शांततेत घालवल्यावर आपसूक हात कॅमेऱ्याकडे वळले. समोरच्या पावसाचा एक video घेतला तोही इथे देत आहे. पाउस थोडा कमी होताच निघालो आणी दोन पावलं चाललो नसेल तेवढ्यात लक्ष एका गोठयाकडे गेलं. गाई -  म्हशी  बांधण्यासाठी  गवताने शाकारलेली झोपडीच होती ती. उतरत्या छपराच्या गवताच्या काड्यांवरुन ओघळणारे थेंब कैद करावं वाटलं नाही तर नवलच. एका पाठोपाठ एक जणु रांग लावल्यासारखे ते काडीवरुन घरंगळत खाली होते. घसरगुंडीवर खेळताना मुलं  करतात तशी.

वातावरण पावसाळी असल्याने प्रकाश फार कमी होता. फोटो काळपट येण्याचा धोका होता व माझ्याकडे Tripod नव्हता. अशावेळी मला आवडणारा प्रकार - HDR म्हणजेच 'हाय डायनामीक रेंज ' वापरून मी फोटो काढायला सुरुवात केली. या प्रकारात एका वेळी ३ वेगवेगळ्या Exposure ला  फोटो घेतले जातात व नंतर  ते कॉम्प्युटर वर एकत्र केले जातात.


मी फिरत होतो त्या भागात खैराची झाड खुप. कुणी  मुद्दामहून लागवड करत नाही, आपणहून ही झाड उगवतात व नीट लक्ष दिलं नाही तर थोड्याच दिवसात जंगल बनवतात. हा कात फार उपयोगी आहे. जखम  झाल्यावर काताची पावडर व रुईचा चिक जखमेवर टाकल्यास दोन दिवसात जखम बरी होते. हे मिश्रण लावल्यावर पाणी जखमेत जात नाही हा अजून एक फ़ायदा.  लागवड वा संगोपनासाठी फारसे कष्ट  नसल्याने पडिक जमिनीत उगवलेली खैराची झाडं तेवढी राखली जातात . हा भाग करावर तोडणीसाठी दिला जातो. तेवढाच उत्पन्नाला हातभार. 


श्रावण जवळ आला होता म्हणून की काय, उन पावसाचा खेळ कायम चालू होता. अशा वेळी मी माझी छत्री घेऊनच बाहेर पडलो होतो. एका वेळी दोन माणसं सहज मावतील एवढी  मोठी व दणकट, वारयाला सुद्धा न जुमानणारी.  पण कोकणातला पाऊस भरात असतांना मात्र कशालाच जुमानत नाही. मुक्तपणे भिजत जावं अशीच त्याची इतरांकडून अपेक्षा !